Ez az oldal sütiket használ

A portál felületén sütiket (cookies) használ, vagyis a rendszer adatokat tárol az Ön böngészőjében. A sütik személyek azonosítására nem alkalmasak, szolgáltatásaink biztosításához szükségesek. Az oldal használatával Ön beleegyezik a sütik használatába.

Březina, Otokar: Tajemství bolesti

Březina, Otokar portréja

Tajemství bolesti (Cseh)

Tvůj vichr z žhavých hor, jenž prvních jiter táh’,
mým rodem od věků hnal prachu zdvihlý sloup.
V dech dávných splálenišť mne halil v myšlénkách,
a mrtvých mlčení mi složil v duše hloub.
On určil dráhu mou, mých tužeb let a směr,
a chvěním černých vln mi světlo nítil tmou.
V střed žhavých pavučin, jichž každý poloměr
je k hvězdám napjatý, uvěznil vůli mou.
 
Tajemství bolesti! Výkřiky soumraků!
Škubnutí Blížení po vláknech etherných!
Potkání ohnivá mystických oblaků,
jež svítí pohledům do dálek nádherných!
Stem blesků slyšel jsem váš reflex v duši hrát,
na křídlech úzkosti let smrti chvěl se v něm,
zpěv žití budoucích, zor příštích vonný pád,
šum lesů tajemství, jenž šeptá vesmírem.
 
V tvých zářích zsinalých mi v tanci vůní vstal
svět žhavý radosti na březích ztracených,
kde lože růžová sen lásce uchystal
s požárem svatebním ve zracích vznícených.
A preludiemi tvých varhan slyšel jsem
klam písně rozkoše, jak z hlubin žití vřel:
Sen svůj jsem maloval na černém plátně tvém
a na tvých kamenech jsem jeho barvy třel.
 
Tak kráčím cestou let, tvých větrů jásá smích,
hořkostí ukrytou jím dýchá každý květ.
Do dálek zanáší mi výkřik přátel mých
a z mlhy odváté mi zdvihá druhý svět.
 Den před mým zrakem tlí a taví věcí tvar
a roste, příšerný, v dým nezrozených dob;
a v horkém dechu tvém mé krve kypí var,
smrtelně zadýchán do černé páry mdlob.
 
Mé chvíle třesou se, jak prachu smolný kmit
kol struny vířící, jež tvojí písní lká.
Na stavě neznámém mých zhaslých září svit
tvá ruka v příští šat mé duše, černý, tká.
Přes ohně západů, jak uhlí plamenné,
jež v zracích odráží žár svatých šílenství,
pochmurných myšlenek mých stádo zmatené
tvým bičem žene Pán na pastvy tajemství.


FeltöltőEfraim Israel
KiadóMánes
Az idézet forrásaBásnické spisy Otakara Březiny II., Svítání na západě
Könyvoldal (tól–ig)22-23
Megjelenés ideje

A fájdalom titkai (Magyar)

Őshajnalok tüzes hegyein kelt szeled
nemzetségem során sodort poroszlopot.
Régi üszökmezők lehével belepett,
s halottak csendjein lelkemmel osztozott.
Tőle tűzve elém vágyak és járni út,
szított éjembe fényt sötét hullámokon.
Pókhálók közepén, hol minden rádiuszt
egy-egy csillag feszít, foglya akaratom.
 
Fájdalom titkai! Alkonyat-sikolyok!
Az éter-rostokon Közelgés görcsei!
Misztikus fellegek, robbanást csiholók,
mely fényét gyönyörű távolokba lövi!
Száz villámmal zenélt bennem reflexetek,
szelében a halál, szorongás-szárnyakon,
jövő éltek dala s illata reszketett
s egy mindenségen át titkot súgó vadon.
 
Szederjes fényeid s illat-tánc közepett,
elvesztett partokon, gyúlt egy örömvilág,
hol rózsaágyakat szerelemnek vetett
az álom, s pusztitott szeméből nászi láng.
Harsogott orgonád preludiumokat,
az élet-szakadék ámító kéjeit:
Fekete vásznadra festettem álmomat,
a te köveiden törtem festékeit.
 
Évek útján megyek, ujjongnak szeleid,
keserűt általuk lehel minden virág.
Elhozzák véreim jajkiáltásait,
s az elfújt köd mögül támad egy más világ.
Korhad s formátlanít szemem előtt a nap,
nő, s meg nem szült korok iszonyú füstje lesz;
lélegzeted hevén forrt véremen a hab
ájulat fekete, fojtó gőzébe vesz.
 
Perceim remegők, mint szurokszínű por
vibráló húr körül, mely dalodat nyögi.
Kezed húnyt fényeim láncfonalaiból
lelkem következő gyászruháját szövi.
Tűz-nyugatokon át, mint izzó szeneken,
szemnek mik tükrözik a szent tébolyokat,
hajtja bokros, komor gondolat ménesem
ostoroddal az Úr legelni titkokat.



FeltöltőEfraim Israel
KiadóEurópa Könyvkiadó, Budapest
Az idézet forrásaOtokar Březina: Rejtett történelem
Könyvoldal (tól–ig)11-12
Megjelenés ideje

minimap