Křesadlo, Jan: Rondel o patronově svátku

Zhlceni starou hospodou,
nejlevnější jsme víno pili.
V polotmě, jako pod vodou.
Den venku svítil jasně bílý.

Byl svátek. Ten jsme nesvětili,
což bylo jistě se škodou.
Květ aster zářil pohodou
nejlevnější jsme víno pili.

Podzimně trpou lahodou.
Nás zvuky varhan nasytily,
Jež vítr zanášel co chvíli
z kostela, jako náhodou.
Smísené s lehkou svobodou
nejlevnější jsme víno pili.

Egy öreg kocsmába szorulva,
iszogattuk a legolcsóbb bort.
Este, mint víz alatt aludva.
Munkanap kinn fehéren lángolt.

Ima nélkül. Ünnepnap honolt,
kár, hogy valaki megtévedett.
Aster[1] mókásan felnevetett,
iszogattuk a legolcsóbb bort.

Nyárutó bókoktól zsibbadva.
Orgona hangja telten dalolt,
melyet hirtelen szellő sodort
templomból ad-hoc a magasba.
Éteri szabadságtól szárnyalva
iszogattuk a legolcsóbb bort.