Mácha, Karel Hynek: Radost

Vše tu radostné je,
příroda se směje,
v růžích oděna.
Kvapem zurčí strouhy,
dol se jasní dlouhý,
veselá jsou pole zelená.

Horskou poloninu
u stromovém stínu
budí ptáků zbor.
Nad ním v modrojasu
vidět ptačí chasu,
jak i tam svůj vyluzuje chór.

Na rybníku plyne
modré po hladině
labuť vznešená,
to jásavou písní
repot vln utísní
stříbroleskem plachta nesená.

I vysoké lípy
div že nepřekypí,
listím šelestí,
v zlatém slunci plane
témě hor utkané
z jisker paprsků a ze štěstí.

Jen mě v srdci hryže
hněvný žel a tíže,
jen mě míjí klid.
A mně od bolesti
nepomůže štěstí,
já až umřu, budu šťastně snít.