Nezval, Vítězslav: Első ballada mely Francois Villonhoz szól (Balada první oslovující Françoise Villona in Hungarian)
|
Balada první oslovující Françoise Villona (Czech)
Či mám snad raděj mlčeti
..................... Sbírka "52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida" vyšla na přelomu roku 1936 a 1937 a okamžitě po svém vydání se stala doslova senzací literárního světa. Básně vyznačující se lehkostí a hravým rýmem byly vždy podepisovány pseudonymem Robert David a teprve Karel Čapek učinil přítrž mnoha dohadům a spekulacím o původu básní ve sloupku "Zatykač na věčného studenta Roberta Davida", kde díky přísné jazykové analýze odhalil pravého autora. Doba, kdy byly básně vydány, spadá do Nezvalova surrealistického období, a traduje se, že Nezval vydal básně anonymně proto, že cítil, že zrazuje surrealismus, kterému se natolik upsal, právě tím, že se neřídí jeho pravidly týkajícími se literární tvorby (žádný rým, metoda asociace, atd.) jako to ortodoxně dělal v předchozích sbírkách (Absolutní hrobař, Žena v množném čísle, Praha s prsty deště atd.). Zdroj: cesky-jazyk.cz
|
Első ballada mely Francois Villonhoz szól (Hungarian)Mester, mielőtt fityegek [1] Vítězslav Nezval 1936-ban névtelenül adta ki a Villon modorában írt balladagyűjteményét („ Dávid Róbert, örök diák 52 keserű balladája” – 52 hořkých balad vĕčného studenta Roberta Davida), mely olyan nagy sikert aratott, hogy később két folytatása is készült. Karel Čapek - az egyik legnagyobb hatású 20. századi cseh író - vetett véget azon spekulációknak, melyek a balladák szerzőjének kilétéről terjengtek. Čapek a balladák nyelvi sajátosságai alapján azonosította Vítězslav Nezvalt. A verseskötet a költő szürrealisztikus korszakából való. Valószínűleg azért adhatta ki névtelenül, mert úgy érezte, hogy alábbhagyott a szürrealizmus iránt korábban táplált ortodox hűsége. Forrás: cesky-jazyk.cz
|