Březina, Otokar: Jarní noc
Jarní noc (Cseh)Noc tiše zpívala, šum prvních zelení a jarních vod byl její melancholické písně doprovod; ve výši hvězdy, světelné kalichy nesmírné, dýchaly těžkou vůni nadzemských vegetací; a ruce bratři mých, jak při smrti na prsou zkřížené, ležely tiché a zklamané a jako kámen ztížené zlomeny prací. Však jejich ruce duchové k hvězdám se rozepjaly, miliony duši na zemi a ve všech světech objaly a dlouhý oddech radostných procitnuti, sváteční vřeni věčného města, duchových křídel šuměni, hra větrů v mystickém oser orchestrů neviditelných zapěni, zdvihlo se v taktu jejich tajuplného gesta. |
Kérjen fordítást! |