Gellner, František: Ballada (Ballada Magyar nyelven)
Ballada (Cseh)Mdlý přísvit noci s tváří shodných tahů Vzduch výhní sálal, po dni nelítostném V tmách tíživých se na besedu sešli Z úst otevřených matně zuby plály, Níž klonila se těla pod únavou. Tak seděli až v prvý záblesk jitra. Vztýčil se člověk, jako dravec zavyl.
|
Ballada (Magyar)Két ikerarcról lecsúszott a görbe Lángolt a lég, gyilkos napnak utána Tárt szájakból rossz fogak sora izzott, Az elcsigázott két test földet érzett. Így ültek hajnalig, semmit se szóltak. Fölkel az ember, vonít mint vadállat.
|