Ez az oldal sütiket használ

A portál felületén sütiket (cookies) használ, vagyis a rendszer adatokat tárol az Ön böngészőjében. A sütik személyek azonosítására nem alkalmasak, szolgáltatásaink biztosításához szükségesek. Az oldal használatával Ön beleegyezik a sütik használatába.

Křesadlo, Jan: Povolání

Křesadlo, Jan portréja

Povolání (Cseh)

Je tomu skoro padesát už let:
šel chlapec labyrintem vnitřních tišin,
a jiskrooký lyšaj Paraklét
zavířil křídlem, snes se k němu z výšin.

Do jeho srdce sosák namířil
a dal mu plamen, podobenství nová,
a chlapcův zrak se divně rozšířil,
když prvně v sobě slyšel zpívat slova.

A potom slyšel: „Budeš jeden z nás“
- to mrtví k němu promlouvali jemně -
„nic víc, než další zpěvný, sladký hlas
té hořké, hořké, hořké, hořké země.“
 
 „Tvůj úděl bude, že máš zůstat skryt,
půlnoční básník, o němž nikdo neví:
několik srdcí jenom bude znít
tvým ozvukem a ponese tvé zpěvy.

Tvým pérem bude můří tykadlo,
tvým pergamenem netopýří blána,
a měsíc bude tvoje zrcadlo
a tvoje růže - skrytá v srdci rána.

Tak budeš chodit nocí zahalen,
král Ječmínek s korunou krásné věty,
v předsíních kostelů a kořalen
pokvetou tvoje básně jako květy.

Proto's byl vyvolen a povolán
aby ses zjevoval a opět tratil,
abysi sedal k stolům nevolán
a chléb a víno mincí veršů platil.

Souměrný, za každého počasí
zkoveš jim píseň, která nemá věku,
ve které sídlí lampa bezčasí:
o luně, lilii a dívčím vděku.

A proto milovat tě bude lid
a mudráci tě nikdy nezachytí,
ti, které kryjí fráze jako štít
a kterých se tvá duše tolik štítí.

Nevědí, u fontán, že do mísy
vždy nová voda proudí, tvarem stejná,
že lidská duše k veršům voní si
v světě, kde páchne krev a hnis a lejna.

Že praví básníci se neperou,
jak žádá lidská věda ušmachťaná,
s andělem, s bohem, ani s příšerou,
že je jim píseň prostě shůry dána.

Že růže vzkvetlé v této hodině
jsou stejné jako vždycky: stejně krásné;
že platí to o každé květině,
nad kterou vždycky znovu člověk žasne.

Tak mimo čas a mimo prostoří
přebývat budeš v nekonečném nyní
a proto urážka či příkoří
tě nezasáhne ani nezašpiní.

A vynoříš se tam a opět tam
v písni, jež napsaná už ztratila se
z pamětí lidí. Ty však budeš sám
bez těla sídlit v této země hlase.“



FeltöltőRépás Norbert
Az idézet forrásakresadlo.cz
Megjelenés ideje

Kérjen fordítást!

Ön itt és most kérheti, hogy valaki fordítsa le Önnek (és a világnak) ezt a művet is egy másik nyelvre. Mi eltároljuk a kérését és megmutatjuk mindenkinek, hátha valaki vágyat érez majd, hogy teljesítse azt. De nem ígérhetünk semmit sem ... Ha megadja az e-mail címét is, akkor azonnal értesítést küldünk Önnek, amint elkészült a fordítás.

NyelvKérések+1
Magyar

Kérek egy e-mailt, amikor elkészül a fordítás:


minimap