Machar, Josef Svatopluk: Meddőn, gyümölcstelen (Bez ovoce Magyar nyelven)

          Paní Zdence Krejčové
  
  
Jak zvadlý úsměv stařeny
svit slunce žlutým parkem chví
a hází záblesk zlacený
v zem do mokrého listoví.

Na osluněné lavici
pod kaštanovou alejí
tři dámy sedí mlčící
a kamsi v prázdno vzhlížejí.

Ta jedna jako zima je,
ta zima, kde vše kryje sníh,
a ona hledí do kraje
pohledem očí ledových.

Dvě druhé: mračno na čele
a v očích pohled hořce zlý,
dvě jeseně to zmrtvělé,
jichž květy planě odkvetly.

A chvilkou přejde kolem nich
dvé milenců; tu zní jim v sluch
ten nejšťastnější lidský smích
a slova plná sladkých tuch.

A chvilkou mladí manželé
jdou, v hledu stopen žárný hled,
k nim doletají vesele
stlumené trosky šťastných vět.

A chvilkou chůvy s dítkami
se kolem zvolna loudají,
ty děti třepou ručkami
a smějí se a žvatlají.

A chvilkou vzduchem zlaceným
to žalostivě zašustí,
když starý kaštan k nohám jim
svůj žlutý vějíř upustí…

A Zima plaše zmateně
svůj teskný pohled zavěsí
na dvě své vedle Jeseně
a nenápadně vzdychne si…
   
   
   
(1891 és 1894 között)

         Zdeňka Krejčovának
   
   
Mint aggnő hervadt mosolya
napfénytől sárgállik a park,
arany villanás hull oda
színezni a nedves avart.

A napsütötte fapadon
a gesztenyefasor alatt
három asszony ül megadón,
szemük a semmiben matat.

Egyikük olyan mint a tél,
ahol mindent belep a hó,
a parkba néz, de alig él,
tekintete jéggé fagyó.

Takar két másik homlokot
egy felleg, görbén néz a szem:
egy dupla, dermedt ősz az ott,
elvirágzott gyümölcstelen.

Egy perc s arra jön két alak,
szerelmesek; fülükbe cseng
amint a boldog pár kacag,
a sejtés, mit szavuk jelent.

Egy perc, és ifjú házasok
jönnek, a szemük csupa láng,
lebeg tompán a padra sok
boldogságos mondatszilánk.

Egy perc s dajkával gyerekek
totyognak sután arra ott,
hadonászik minden gyerek,
nevet, dalol, gügyög, csacsog.

S egy perc, és sírósan suhan
az aranyfényű levegő:
vén gesztenyefáról zuhan
lábukhoz sárga legyező...

A Tél most félénken zavart
pillantást vet, elnyomva „jaj”-t,
a sötét felleg-árny takart
két Őszre, s lopva felsóhajt...