Machar, Josef Svatopluk: Nyári szonettek 12. Misztikus szonett (Letní sonety 12. Sonet mystický Magyar nyelven)

   
„Krvavé páry jak zjev visionů
mystickým kruhem zemi ovíjí,
hlas dálných zvonů, bizarních pln tónů,
zní jako hudba lilií.

Zářící svaté rovno hostii
po nebes sklonu
ve zlaté glorii se v šarlat zavíjí
mystické slunce, oko milionů –“

– Ó čtenáři, jenž všechno snést už umíš,
jenž o básni už předpokládáš předem,
že něco jest to, čemu nerozumíš, –

teď přece hledíš na mě plachým hledem?
Nu, můžeš-li, tou útěchou se těš:
já opsal to – však nerozumím též…
   
   
   
(1890)

„Vérpárák mint látnokok látomása
misztikus földpályán keringenek,
messzi harangok bizarr hangvarázsa
mint liliomzene pereg.

Fényszentségek érnek égperemet
az ostya mása
aranyglória bíborban remeg
hogy milliók titkos nap-szeme lássa –”

– Olvasóm! agyad bármit elviselhet,
s eleve feltételezed te mindig,
hogy ritkán érthetsz meg valami verset;

hát most félénk rám-lesésre mi indít?
Nos. vígasztalódj meg, ha tudsz, komám:
ezt másoltam – nem értem én sem ám...