Machar, Josef Svatopluk: Téli szonettek 20. Himnusz a frázishoz (Zimní sonety 20. Sonet hymnický Magyar nyelven)

    
Buď zdráva, fráze! Tobě k oběti
se vznáší vděčně čtrnáct veršů mých!
Žel, neznán den ten lidské paměti,
kdys, dobrodinče, prvně na svět stih!

Tys lidstva vzduch! Tmel, jímž jen držeti
lze lidskou společnost! Stín křídel tvých
ty lidi teprv v lidi posvětí,
by nehledělo přímo zvíře z nich!

Tys mince, jež má všady dobrý zvuk,
tys lék, jenž hojí pal všech ran a muk,
tys vůně duše, již nadšeným rtem

zvem láskou, přátelstvím a soucitem.
I na hrob sedáš, zkamenělý žal –
buď zdráva, v lidstvu pro lidstvo žij dál!
   
  
   
(1891)

Üdvöz légy, frázis! Néked szentelem
hálám és e tizennégy verssorom!
De kár, hogy azt nem tudja senki sem,
mily korban születél, mely nagy napon?

Te jótevő, te gitt, te szerelem,
össze tőled áll a társadalom!
Az ember tőled nem ember-telen!
Mi volna nélküled? Egy nagy barom!

Te valuta, te mindig jó s kemény,
te gyógyszer mindenre, erény, remény,
te illatosítod a lelkeket,

a neved barátság és szeretet.
Te vagy kőbevésve síron a gyász is —
soká élj, szó- és sírvirág, te frázis!