Věnec sonetů II (Cseh)
I kdyby byla v sutinách
a voda s větrem dělila si
i popel zbylý z její krásy
a to, co přežilo by strach,
žila by jako věčný vzkaz
a píseň, která zní mi v uchu,
jak obraz na plynoucím vzduchu,
vznášející se mimo nás.
Kdyby smrt začla počítati,
stojíc už zmaru na dosah,
jen do sta, jen do padesáti,
nebudu prchat z palisády,
i kdybych potácel se hlady
a kdybych ztratil vlastní práh. | Feltöltő | Répás Norbert |
| Kiadó | Viněta Miloslav Troup, sazba a tisk Jaroslav Picka (samizdatové vydání) |
| Az idézet forrása | Praha a věnec sonetů. Básně z let 1945 - 1949. Sbírka Monumenta genii bohemici, sv. 4. |
| Megjelenés ideje | 1956 |
 |
|
|
![[Video]](https://www.magyarulbabelben.net/images/movies.png "Video!"){kind=small}
