Sládek, Josef Václav: Suchá větev
Suchá větev (Cseh)Suchá větev-jak se sklání! kdo by o ni z jara dbal? nemaje co vzít si na ní i ten vítr letí dál. Listy žádné, květy žádné, ač jich plná každá snět; má jen květ, co na ně padne, a ten vítr vezme hned. Ni té rosy, list co smáčí, její sněti neznají, opuštěné hnízdo ptačí, to je vše, co zbývá jí. Sadař kolem chodí denně, zapomenul na ni tam; počká s ní až do jeseně neb ji vítr zlomí sám. Vlaštovky jen usedají tam, když západ zahoří, a o dálném kraji sladce tak jí hovoří. |
Kérjen fordítást! |