Ubírám se z toho světa (Cseh)
Ubírám se z toho světa, už je tady po všem veta, marné vaše naříkání, já už tady nemám stání.
Předivně a přetajemně ruka Páně dotkla se mě; přistoup anděl k mému loži, odvádí mne v město boží.
Podivně to město leží, topole jsou místo věží, černá zem kde vykopána, to je k tomu městu brána.
Každého tu jíti mrazí, ale jenom tak se vchází; tělo u brány se nechá, duše k Hospodinu spěchá.
Hlahol trub až zavzní k soudu, tělo protrhne tu hroudu, milostiv jí buď, ó Pane, po pravici Tvé ať stane! Feltöltő | Répás Norbert |
Kiadó | Vydala Městská knihovna v Praze Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1, podléhá licenci Creative Commons, Verze 1.0 z 10. 11. 2011. |
Az idézet forrása | Josef Václav Sládek, Selské písně a české znělky |
Könyvoldal (tól–ig) | 69-69 |
|
|
Elvonulok e világról (Magyar)
Elvonulok e világról, elválok minden vitától, minden jajgatástok feles, lelkem itt helyet nem keres.
Úr keze érintett engem furán, földöntúlin egyben; fekhelyemhez angyal lépett, Istenhez költözés végett.
Városában csodák várnak, tornyok helyett nyárfák állnak, hol fekete földre leltek, arra várkaput emeltek.
Járva itt mindenki jeged, belépni csupán így lehet; kapunál csak a test marad s lélek az Úrhoz szalad.
Kürt szólj, ha a végzést hallod, átszakítja test a hantot, ó Uram, kegyes légy vele, ha majd jobbodhoz lépdele!
|