Balázs F. Attila: Ještě se něčeho nedostává (Hiányzik még valami Cseh nyelven)
Hiányzik még valami (Magyar)abból a könyvből, ami lehetséges forgatókönyve annak, amire van egy elkoptatott szavunk: élet(em), hiányzik valami – példának okáért egy szerelem (ezt nagy betűkkel kellett volna ínrom) melyet úgy éltem volna át, ahogy csak egy kamasz álmaiban vagy egy öreg emlékeiben lehetséges – mint kidobott részeg, önmagába botlik a képzelet – lesz egy nap amikor szembefordulok a fénnyel a legősibb ösztönök szerint lesz egy nap, amikor megbabonázva a jelenéstől a virágért nyúlsz melyet én szakítok neked egy még makulátlan réten és veled számolom a szélnek eresztett szirmokat lesz egy éjszaka, amikor részegítő szénaillatban az űr egy fix pontjáról bámuljuk a holdat lesz egy pillanat, amikor értelmét veszti minden szó és mégis érteni fogjuk egymást amikor felrúgunk minden egyensúlyt: a halál fogadott gyermekeit s mint rög a röghöz simulunk egymáshoz s a földhöz mely behálóz hajszálereivel
|
Ještě se něčeho nedostává (Cseh)v té knize, která je možným scénářem něčeho, čemu otřelým slovem říkáme – život, něčeho se tam nedostává – kupříkladu lásky (to bych měl napsat velkými písmeny), kterou bych prožil, jak to je možné jenom ve snech puberťáka nebo ve vzpomínkách starce – představivost, jak vyhozený ožrala, zakopne sama o sebe – přijde den, kdy mě pradávné pudy obrátí čelem ke světlu přijde den, kdy uhranutá zjeveným sáhneš po květině kterou ti utrhnu na dosud neposkvrněné louce a spočtu s tebou lístky puštěné po větru přijde noc, kdy v opojné vůni sena budeme z pevného bodu vesmíru zírat na měsíc přijde chvíle, kdy všechna slova pozbudou smyslu a přece si porozumíme kdy docela zradíme rovnováhu adoptovaných dětí smrti jak hrouda k hroudě k sobě se přimkneme i k zemi, její vlásečnice nás opředou
|