Zpívali hořící hvezdy (Czech)
Každou vteřinou, vždy na svém místě v mystickém tanci světů kroužíme kosmem. V zářící sféry duchů sáláme svůdné krásou. Kolem hlav našich, aureolami zlaté vlasy se jiskří, napínané jak zvonící lasa vichiicí letu.
Do tváří našich, jež v extasi hoří, chladivě věky nám vanou a schvácené štěstím letu svého, zářením bolestné rozkoše vysílené, s výkřikem, jenž letí nekonečnem, harmonický a jásající, klesáme, mystické tanečnice a v krvi své, jako pohřbené v růžích, umirame.
Vstupují sestry na naše místo běloskvoucí, a v písni, jež soumraky věčna se valí, vlnami stále vzrůstajícími, v nové a nové prostory postupuje v mlhovin prachu pozdviženém, zářící předvoj mysteria. |
|