Věnec sonetů II (Czech)
I kdyby byla v sutinách a voda s větrem dělila si i popel zbylý z její krásy a to, co přežilo by strach,
žila by jako věčný vzkaz a píseň, která zní mi v uchu, jak obraz na plynoucím vzduchu, vznášející se mimo nás.
Kdyby smrt začla počítati, stojíc už zmaru na dosah, jen do sta, jen do padesáti,
nebudu prchat z palisády, i kdybych potácel se hlady a kdybych ztratil vlastní práh. Uploaded by | Répás Norbert |
Publisher | Viněta Miloslav Troup, sazba a tisk Jaroslav Picka (samizdatové vydání) |
Source of the quotation | Praha a věnec sonetů. Básně z let 1945 - 1949. Sbírka Monumenta genii bohemici, sv. 4. |
Publication date | 1956 |
|
|
|